pohybový aparát

Jedná se útlakový syndrom, kdy dochází k dráždění středového nervu zápěstí. Vzniká bolest, která se šíří až do prstů. Název je odvozen od tvaru klenby zápěstí, kde nerv prochází a připomíná „tunel“. Část populace má větší sklon k této potíži, nicméně většinově za ní stojí dlouhodobé přetěžování určitých svalových a šlachových skupin ruky (předloktí). Pokud se postižení zhoršuje, můžou být často přítomné noční bolesti a vypadávání předmětů z ruky.

Jedná se o úponové bolesti lokte vzniklé z přetížení svalů předloktí. Tato velmi častá diagnóza dostala svůj název podle sportu, kde také může vzniknout ale v praxi si ji „vyrobíme“ spíše jinými činnostmi. Nejčastěji jsou to opakované stereotypní pohyby. V kancelářském zaměstnání jsou to klikání myší, rizikové manuální práce představují např. šroubování, sekání, krájení, mačkání, hnětení, úklidové činnosti, atd.

Jedná se o nejčastější postižení kloubů. Dochází k nadměrnému opotřebení chrupavky, posléze i ke změnám kosti a měkkých tkání kloubu. Takto postižen může být každý kloub, ale nejčastěji trpí artrózou klouby kolenní, kyčelní, klouby ruky a páteře. Četnost roste s věkem a v seniorském věku artróza již obtěžuje 9 z 10 lidí. Projevuje se typicky bolestí a omezením pohyblivosti, které přivádějí pacienty do ortopedických ambulancí.

Existuje ve fyzioterapii pojem akutní stav? Kdy a kde bývá akutně postižen pohybový aparát? Kam se v případě takové stavu obrátit? Lze se akutním stavům vyvarovat? Odpovědět na tyto otázky je cílem tohoto článku.

Je známo, že změny na člověku probíhají vlivem tělesné konstituce (tedy genetické výbavy), opotřebení tkání věkem, a obecně působením vnitřního a zevního prostředí. Podstatnou část života trávíme v zaměstnání. Stejně podstatný je i jeho dopad na lidské zdraví. Jak na to tělesné, tak i na duševní pohodu.

Na lidském těle rozeznáváme poruchy dvojího typu. Připodobněním s počítačem se jedná o poruchu hardwaru nebo softwaru. Buď je tedy porušena struktura tkání či nikoli. První skupina, kdy je porušena tkáň, je stavem závažnějším, jelikož se nedá vrátit zpět. Mezi tyto poruchy patří například výhřez meziobratlové ploténky, artróza, výrůstky a další. Druhou skupinou jsou poruchy, kdy sice tkáně nejsou narušeny, ale nefungují tak jak by měly.

S bolestí hlavy má zkušenost snad každý z nás. Ať už jsme se někde uhodili, měli jsme toho příliš v práci, ofouklo nás nebo se dostavila bolest hlavy v rámci nemoci apod. Taková bolest je přechodná a většinou sama odezní. Potíž nastává tehdy, když se bolest pravidelně opakuje a nelze se jí zbavit. Lze ji jen léky potlačit a na čas od ní ulevit.

Hypermobilita je zvýšená kloubní pohyblivost. Nejde tedy o nemoc či diagnózu. Zastoupení v populaci je přibližně 20 procent. Hypermobilita se týká měkkých tkání, jako jsou vazy, šlachy a klouby. Svaly mívají nižší napětí a vazivový aparát je složen z druhů kolagenních a elastických vláken, která jsou protažlivější než je průměr. Ve výsledku nám tento stav zajišťuje větší rozsah pohybu v kloubech či páteři.

Nohy neboli chodidla jsou nejspodnějším článkem dolní končetiny. V rámci celku nám slouží především k lokomoci. O důležitosti dolní končetiny jako celku svědčí i to, že o rychlosti podání v tenise nebo síle hodu rozhoduje více jak z poloviny převod sil od země nahoru. Samotné funkce nohy jsou spojeny s tím, že nám noha zajišťuje kontakt s podložkou. Jsou to statika, dynamika, stabilita a vnímání polohy, pohybu aj. pomocí receptorů.

Do pohybového aparátu těla řadíme kosti, klouby, vazy a svaly. Kostí a kloubů máme přibližně 200, svalů cca 600 a vazů nespočet. Přesná čísla se nedají uvést, jelikož existují různé odlišnosti mezi lidmi. A tak může mít například někdo o obratel navíc nebo naopak. Především u drobných tkání je těžké rozlišit, co je ještě sval a co už vazivo.