Je známo, že změny na člověku probíhají vlivem tělesné konstituce (tedy genetické výbavy), opotřebení tkání věkem, a obecně působením vnitřního a zevního prostředí. Podstatnou část života trávíme v zaměstnání. Stejně podstatný je i jeho dopad na lidské zdraví. Jak na to tělesné, tak i na duševní pohodu.
Každé zaměstnání vykazuje jistá specifika. Tedy liší se i tím, z jakých stránek nás zatěžují a jak moc. Určitě každý na první pohled vidíme rozdíly mezi např. duševní prací spisovatele a manuální zátěží dřevorubce. Z pracovní zátěže se pak můžou vyvinout tzv. nemoci z povolání.
Ty svým výskytem už dávno zastínily frekvenci pracovních úrazů. Do seznamu nemoci z povolání patří nemoci způsobené vlivem chemických látek, fyzikálních faktorů, nemoci dýchacích cest, kožní a parazitární. Nicméně marně bychom na seznamu hledali jako nemoc z povolání nemoci zapříčiněné například depresí, pracovním stresem, syndromem vyhoření či například zdravotní problémy spojené se sedavým způsobem zaměstnání.
Není vůbec překvapením, že z více než 50% převažují postižení z přetížení pohybového aparátu a jejich zastoupení neustále vzrůstá. Podle statistik je jednou z vůbec nejčastějších nemocí z povolání u nás tzv. syndrom karpálního tunelu, tj. bolestivé onemocnění středového nervu v zápěstí. Vzniká v důsledku vypětí velké svalové síly nebo stále se opakujících stereotypních pohybů. Postihuje velké množství různých profesí, např. šičky, řezníky, svářeče, zaměstnance v IT a další pracovníky pracující s počítačem. Práce za počítačem často přináší další potíže jako jsou přetížení v oblasti ruky, zápěstí, lokte, ramene, útlaky nervů, bolesti úponů a záněty šlach a dalších měkkých tkání. Typický je tzv. tenisový loket. Ten si ve velké míře „vyrobí“ taktéž kuchaři, uklízečky, montéři, zedníci, pracovníci v zahradnictví a další. Na problémy s páteří ve větší míře trpí řidiči, ošetřovatelky, zdravotní setry, pracovníci ve slévárnách, v obchodě a jiní.
Je potřeba zdůraznit, že jen lidé zdraví mohou naplno pracovat a vytvářet hodnoty. Nelze ovšem spoléhat na to, že zaměstnavatelé konečně prozřou a uvědomí si, že investice do zdraví není nákladem ale výrazným profitem v budoucnu. Každý by měl mít zájem o své tělo už sám o sobě. Vědění, jaké rizika mi hrozí, čeho se mám vyvarovat a jakým způsobem kompenzovat danou zátěž je základem pro to, abychom žili v souladu se svým tělem, které nám pak funguje. Pomocnou ruku v tom představuje Fyzioterapie, která nám onen návod na použití těla může předat. pz