Seznam článků

Jedná se útlakový syndrom, kdy dochází k dráždění středového nervu zápěstí. Vzniká bolest, která se šíří až do prstů. Název je odvozen od tvaru klenby zápěstí, kde nerv prochází a připomíná „tunel“. Část populace má větší sklon k této potíži, nicméně většinově za ní stojí dlouhodobé přetěžování určitých svalových a šlachových skupin ruky (předloktí). Pokud se postižení zhoršuje, můžou být často přítomné noční bolesti a vypadávání předmětů z ruky.

Jedná se o úponové bolesti lokte vzniklé z přetížení svalů předloktí. Tato velmi častá diagnóza dostala svůj název podle sportu, kde také může vzniknout ale v praxi si ji „vyrobíme“ spíše jinými činnostmi. Nejčastěji jsou to opakované stereotypní pohyby. V kancelářském zaměstnání jsou to klikání myší, rizikové manuální práce představují např. šroubování, sekání, krájení, mačkání, hnětení, úklidové činnosti, atd.

Jedná se o nejčastější postižení kloubů. Dochází k nadměrnému opotřebení chrupavky, posléze i ke změnám kosti a měkkých tkání kloubu. Takto postižen může být každý kloub, ale nejčastěji trpí artrózou klouby kolenní, kyčelní, klouby ruky a páteře. Četnost roste s věkem a v seniorském věku artróza již obtěžuje 9 z 10 lidí. Projevuje se typicky bolestí a omezením pohyblivosti, které přivádějí pacienty do ortopedických ambulancí.

Péče o tělo v různých podobách patří k základním lidským vlastnostem. Člověk se mění neustále. Věkem, vlivem prostředí, vztahů, ale i svým uvědoměním a nastavením. Biologický věk se tudíž neshoduje s kalendářním. Uvádí se, že rozdíl může dosahovat až dvaceti let. Jak vypadáme je naše vizitka. Řeč těla prozradí míru našeho sebevědomí, jakou máme náladu, jak jsme unavení, jsme-li nemocní, zranění apod.

Jedná se o žaludeční reflux, při němž dochází k pronikání kyselého obsahu žaludku zpět do jícnu, který je tímto poškozován a může zde vzniknout zánět. Nejčastějším příznakem je pálení žáhy. Vznik refluxu je podmíněn nedostatečností dolního jícnového svěrače. Reflux patří mezi nejčastější poruchu trávicího aparátu. Zhoršuje kvalitu života, vytváří značnou ekonomickou zátěž, snižuje produktivitu a vyžaduje terapii.

Bolest v zádech je nejčastější potíží pohybového aparátu. Po infekčních onemocněních (viróza, chřipka) zaujímá druhé místo v seznamu důvodů pracovní neschopnosti. Mnoho lidí tento problém podceňuje a odkládá jeho řešení. Lidé často otálejí s vyhledáním odborné pomoci, protože si myslí, že bolest vyřeší sami s pomocí analgetik. Ani osobní zkušenost s bolestí mnohdy nestačí ke změně životní stylu.

Existuje ve fyzioterapii pojem akutní stav? Kdy a kde bývá akutně postižen pohybový aparát? Kam se v případě takové stavu obrátit? Lze se akutním stavům vyvarovat? Odpovědět na tyto otázky je cílem tohoto článku.

Krční páteř, bedra, koleno a další neduhy – když bolí, pomůže fyzioterapeut. Podle čeho ho vybrat a vyplatí se připlatit si?

Je známo, že změny na člověku probíhají vlivem tělesné konstituce (tedy genetické výbavy), opotřebení tkání věkem, a obecně působením vnitřního a zevního prostředí. Podstatnou část života trávíme v zaměstnání. Stejně podstatný je i jeho dopad na lidské zdraví. Jak na to tělesné, tak i na duševní pohodu.

Lékaři předepisují tzv. měkké techniky a ne masáže. Masáže totiž nejsou hrazené, jelikož nám nepomůžou od bolesti, ale mají primárně preventivní účinek u unavených a přetažených zad. Správně provedené manuální techniky na měkké tkáně těla mají léčebný efekt.