Bolest je informace, která nás upozorňuje o překročení nějaké tělu přirozené meze. Vjem bolesti vzniká až mozku, kdy si dráždění přicházející z receptorů začínáme uvědomovat. Tělo má řadu kompenzačních a adaptačních mechanismů, proto záleží na stavu nervového systému, zda a jak silně se bolest případně projeví. Můžeme tak říct, že každý máme jiný práh bolesti. Bolest dělíme v závislosti na trvání na akutní a chronickou. Z jiného pohledu na mechanickou, vyzařující, zánětlivou, psychickou a další. Bolest se vyskytuje vždy v souvislosti se změnou napětí. Bolest má celotělový dopad. Poruchy funkce vnitřních orgánů či pohybového aparátu se projeví v držení těla i v našem myšlení.
Je chybou bolest ignorovat či jen tlumit a nehledat příčinu potíží. Často lidé říkají, že si na bolest zvykli nebo že přece každého něco bolí. Bolest se tak stává postupně normou. Je tedy normální, že nás něco bolí? Rozhodně ne. S bolestí je potřeba se vypořádat. Léky ve většině případů řeší jen následky a potlačují vnímání bolesti, ale nutnou obnovu funkce nezajistí. Naopak hrozí další vzájemné působení v těle a změny na jiných tkání. Neexistuje žádný lék bez nežádoucích účinků. V dnešní době přibývá center bolesti, která se ovlivněním bolesti zabývají. Nicméně ta by měla být určena pouze malému počtu lidí se silnou tzv. chronizující bolestí, která přetrvává i po odstranění příčiny a selhání veškeré jiné nemedikamentózní léčby. Řada potíží se řeší i obstřiky. Ty by měly nastat opět ve výjimečných případech, neboť nám ruší bolestivý vjem, který se může za čas vrátit nebo se neodstraněná porucha začne projevovat jinde na těle. Navíc kortikoidy mají negativní vliv na výživu tkání. Mohou způsobovat hormonální ovlivnění, krvácení do trávicího traktu, řidnutí kostí a možnost místní infekce.
Člověk trpící bolestí a hledající pomoc dá většinou přednost té jednodušší variantě. To znamená pilulce, obstřiku, pasivním procedurám, věří v zázračné hmaty, které okamžitě jeho stav napraví. Bohužel takto tělo nefunguje a tato cesta je krátkozraká. Pokud nechceme, aby nás potíž doběhla, je potřeba ji řešit efektivně, komplexně, v souvislostech a především aktivně. Je spousty možností, jak si pomoci sám, nicméně někdy je zásah fyzioterapeuta a jeho vedení nezbytné. Poté by měl být pacient schopný lépe vnímat své tělo a umět s ním vhodně zacházet. Naše tělo si to určitě zaslouží. pz