Na lidském těle rozeznáváme poruchy dvojího typu. Připodobněním s počítačem se jedná o poruchu hardwaru nebo softwaru. Buď je tedy porušena struktura tkání či nikoli. První skupina, kdy je porušena tkáň, je stavem závažnějším, jelikož se nedá vrátit zpět. Mezi tyto poruchy patří například výhřez meziobratlové ploténky, artróza, výrůstky a další. Druhou skupinou jsou poruchy, kdy sice tkáně nejsou narušeny, ale nefungují tak jak by měly.
Pro tyto funkční poruchy je typický enormní výskyt, odolnost, častý návrat, závislost na labilitě nervového systému a řetězení. Četnost poruch je 9:1 ve prospěch funkčních poruch. Nejen kvůli jejich obrovskému zastoupení, ale především vzhledem k potížím, které nám způsobují, je potřeba je řešit. Pokud nejsou odstraněny či vykompenzovány mohou dlouhodobým působením přejít ve strukturální poruchy. Nejčastějším zdrojem tzv. funkčních poruch jsou neekonomické zatěžování a chybné pohybové návyky. Dojde ke změně napětí a pohyblivosti tkání a vzniku bolesti z porušeně souhry. Člověk, který má sedavé zaměstnání a nedostatek přirozeného pohybu je ke vzniku takových poruch náchylnější. Zdrojem vzniku funkční potíží mohou být změny na páteři, operační zákrok či onemocnění vnitřních orgánů. I u relativně zdravého jedince může dojít k narušení funkce v důsledku podklouznutí, škubnutí, pádu, abnormálního pohybu apod.
Veškeré poruchy nám zbytečně berou tělesnou energii, mají negativní vliv na naši psychiku, tedy intelekt i náladu. Z toho vyplývá jedno. Život není neměnný, ale stávají se nám nejrůznější příhody, proto je dobré si tělesný stav jednou za čas vyšetřit a odstranit případné poruchy. Jelikož poruchy funkce se nedají zjistit žádným přístrojovým vyšetřením, pacienti chodí od jednoho lékaře k druhému a jejich potíže se jich stále drží. Je potřeba navštívit fyzioterapii, kde se tyto potíže dají efektivně řešit. pz