V našem těle neexistuje pohyb bez zpevnění. Např. i u polknutí se účastní svaly, které chrání. Může jít o povrchovou – vnější stabilizaci trupu bez přímého vlivu na osový orgán. Při svalové síle vnitřních svalů - vnitřní stabilizace, dochází k fyziologickému (tělu přirozenému) zapojení svalů do stabilizační funkce páteře. Tuto stabilizaci vykonává tzv. hluboký stabilizační systém (HSSp). Jde o především o svaly břišní, hluboké svaly zádové, svaly pánevního dna a bránici. Důležitá je jejich svalová souhra. Tím jsou jednotlivé polohy a pohyby těla prováděny šetrně a co nejekonomičtěji, tj. s nejmenším výdejem úsilí a energie.
Při špatném zapojení svalů do stabilizace, vzniká nepřiměřené zatížení kloubů, vazů a plotýnek. Toto chronické přetěžování nám dříve či později dá o sobě vědět v podobě bolesti v zádech nebo artrózou. Nejčastější potíží je oslabení hluboké stabilizační funkce a přetížení povrchových svalů. Vzniká při poraněních, nesprávně prováděných činnostech, přetížením, sedavým způsobem života, změněným dýcháním při onemocněních atd. Poruchu či oslabení HSSp zjistíme klinickým vyšetřením zahrnující pohled, pohmat, testování určitých pohybů, posouzením dýchání.
Při chronickém tedy déle trvajícím stavu je potřeba cílené cvičení na HSSp v kombinaci s manuálními technikami. Uvolnění přetížených tkání ani nácvik dýchání či stabilizační cvičení nejsou univerzální. Je potřeba vést terapii individuálně dle konkrétního pacienta. Cílem cvičení a terapie je obnova funkce HSSp, jeho svalová souhra s ostatními svaly a stabilizace páteře při všech denních činnostech. pz