Můžete se zeptat deseti lidí z vašeho okolí, co je pro ně nejdůležitější. Odhadem devět z deseti vám řekne, že nejdůležitější je pro ně zdraví, potom asi rodina, práce, další hodnoty a jejich pořadí už je u každého trochu jiné. Zkuste se zeptat, co pro zdraví dělají. A co pro svoje zdraví děláte vy?
Máte na své zdraví a zdraví svých dětí větší vliv, než si možná připouštíte. Oblíbené výmluvy, že "to máte po dědečkovi", vás možná zbaví nepříjemné odpovědnosti, ale genetické faktory se na našem zdraví podílí jen z cca 10-15%. Náš zdravotní stav je z více než 50% určen životním stylem, a to dokonce i u takových nemocí, které mají pověst nevypočitatelných zabijáků. Je prokázáno, že až 50-60% veškerého onemocnění rakovinou se dá předejít určitou prevencí, změnami v životním stylu. Nejúčinnější prevence je dosahováno v úpravě výživy, zvýšení úrovně pohybové aktivity, neužívání tabákových výrobků a snížení užívání alkoholu.
Může se zdát zbytečné řešit jídlo, když naši rodiče a jejich rodiče nic takového neřešili, a jak byli zdraví! To je pravda a my bychom se taky zabývali tím, jak získat dostatečně energeticky výživná jídla, kdybychom žili v prostředí, v jakém žili oni - se stejným množstvím pohybu, bez počítačů, osobních automobilů, bez potravin upravených potravinářským průmyslem. Životní prostředí a životní styl se však za posledních sto let změnil do té míry, že zkušenosti a pravidla předcházejících generací lze uplatnit jen v některých případech. Jídlo hraje v našem životě zláštní roli, dávno nejde jen o zajištění dostatečné výživy, o podmínku přežití, jak ukazuje Maslowova pyramida potřeb (viz. obr.).
Jídlem uspokojujeme naši fyziologickou potřebu, ale také často potřebu bezpečí a jistoty. Některé chutě nám připomínají vzpomínky se silným emočním nábojem, pro někoho je jídlo nástrojem k utlumení nepříjemných pocitů podobně jako alkohol nebo cigarety. Výběrem toho, co a s kým jíme, dáváme najevo s kým si chceme "sednout k jednomu stolu". Můžeme se rozejít od lože i od stolu nebo pozvat přátele na společnou večeři. Zapřísáhlý vegan se však jen obtížně setká s milovníkem domácích zabijaček. Výběrem luxusní či lidové restaurace sdělujeme okolí, s kým má tu čest. Svým postojem k jídlu se tak můžeme vymezit i socioekonomicky. Jak vedle sociálních potřeb jídlo uspokojí i potřebu uznání si umí představit každá kuchařka nebo kuchař, kterým se od hostů dostalo pochvaly za výjimečný gurmánský zážitek. Na druhé straně se dostává uznání těm, kterým se daří ovládnout své chutě a stravovat se podle zásad zdravé výživy nebo podle nejnovější diety, se kterou budete mít zaručeně za měsíc postavu jako modelka na hranici anorexie. Uspokojení potřeby seberealizace prostřednictvím jídla může mít podobu kuchařské kariéry, blogu o vaření nebo mentální anorexie. Jídlo má v našem životě důležité místo, ale mělo by zůstat prostředkem nikoliv cílem.
Ať už se jídlem přejídáme nebo se mu snažíte vyhnout za cenu vlastního zdraví a často i života, tak tím poškozujeme své zdraví. Jídlem se můžeme nechat ovládat nebo přijmout odpovědnost za své chování a své zdraví. Odpovědnost je spojena se svobodou a naopak. Když začneme pečovat o své zdraví, dostaneme s odpovědností za své chování také svobodu zbavit se role oběti svých náhlých popudů a chutí.
A co zdraví vašich děti. Naše děti mají tendenci přejímat naše postoje, proto "jim to můžete říkat desetkrát a stejně si dělá co chce". Děti se potřebují od nás učit, každý den znovu zažívat, "jak" věci děláme správně. Jestli chceme, aby naše děti měly zdravý vztah k jídlu, tak jim musíme ukázat, co to znamená.
Zdravé jídlo totiž neznamená jen prevenci obezity, znamená zdravé tělo. I hubené děti mohou mít poškozená játra z nadbytku fruktózy, která se dnes hojně užívá jako levná a rádoby zdravá náhražka cukru. A děti s nadváhou 3 často trpí podvýživou, protože při stravě bohaté na cukry a tuky jim chybí životně důležité vitamíny a minerální látky.
Hippocrates řekl "Nechť je jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem." Zdravé jídlo léčí tělo i duši. Kvalitou stravy můžeme ovlivnit chování svých dětí nebo třeba zvýšit jejich šanci na studijní úspěchy.
Je vhodné se vyvarovat potravin, které zpracoval potravinářský průmysl, tzn. přidal do nich cukr, sůl, palmový tuk, barviva, konzervanty a ochucovadla. Jíst přirozené potraviny, které s sami vypěstujeme bez chemických hnojiv a postřiků, kupovat kvalitní potraviny místo polotovarů z obchodních řetězců. My a naše děti tak budeme mít kvalitní stravu, děti se naučí nejen, jak uvařit jídlo ze základních surovin, naučí se přemýšlet o tom, jaké důsledky má jejich chování pro jejich zdraví. Naučí se, že když chtějí jíst dobré jídlo,tak se vyplatí pečovat o půdu a o vodu. Nákupem potravin od místních farmářů, pestitelů a chovatelů navíc podpoříte lokální produkci. Raději dáme peníze za kvalitní jídlo některému ze sousedů nebo z místních podnikatelů, než platit za nezdravé produkty bohatým majitelům nadnárodních řetězců.
Tak dobrou chuť a neberte, prosím, jídlo ani sebe příliš vážně. Život a jídlo jsou přece hlavně radost. (převzatý článek Terezy Odstrčilové)